Matka příroda je pěkná děvka. (Murphyho 10.zákon)

Watersova Zeď v Praze: vynikající show, zážitek však maximálně chvalitebný

10. června 2011 v 22:42 | Fonfus |  Můzikáááá
Roger Waters: The Wall, Praha, 15.dubna 2011

..
Několik předlouhých měsíců jsem měl koupený lístek na dubnové vystoupení Rogera Waterse, který přijel do Prahy představit své kultovní dílo The Wall. V té době ještě nebyl naplánován druhý koncert o den později, a po lístcích se jen zaprášilo. Byť mám toto dílo moc rád a slyšel a vlastně i viděl jsem ho již v několika provedeních (The Wall in Berlin na DVD, pak v podání Australian Pink Floyd a nakonec představení českých nadšenců kolem Filipa Benešovského v O2 Aréně v říjnu 2009), nechtělo se mi za lístek dávat přes 3 tisíce korun. Proto jsem precizně vytipoval a včas objednal lístky do vrchního patra O2 Arény, přímo proti pódiu. Na něco jsem ale zapomněl: na Watersův kvadrofonní zvuk.

....

Tuto zapomněnku jsem si uvědomil hned poté, co jsem se svým strejdou usedl na místo. Celé projekční plátno, onen klasický pinkfloydovský kruh, byl skryt za hroznem reproduktorů. A to jsme ještě netušili, že Waters bude relativně často zpívat na místě, které bylo přesně v zákrytu s podpůrným sloupem těchto reproduktorů. No jo, stalo se. Někdy je přílišná preciznost na škodu.
.-.
Show to byla skvělá. Zvuk sice nahoře pod střechou měl do Watersovy dokonalosti daleko, ale projekci na stavěnou a poté rozbořenou zeď jsme měli jako na dlani. Nechybělo ani vybuchující letadlo, ve druhé části pak ani klasické létající prase. Kapela hrála skvěle, co mi moc nesedělo, byly původně Gilmourem zpívané party, ale když jsem si druhý den přečetl v několika recenzích, že to bylo i tímto zpěvákem zazpíváno parádně, tak jsem si řekl, že tomu prostě jen nerozumím. Úžasná byla kytarová sóla obou sólistů, jen mě překvapilo, že například u Comfortably Numb bylo z našeho místa vidět jen ostré světlo, jakýsi světlomet zpoza zdi…takže jestli tam na postavené zdi oni sóloví kytaristé byli nebo byli schováni za zdí, těžko říct. Zajímavá byla verze Mother, kdy paralelně s Watersovým zpěvem šel dochovaný snad 30 let starý video záznam představení The Wall v podání Pink Floyd. Mimochodem, Roger mě překvapil relativně kvalitním zpěvem, zejména na některých DVD z poslední doby mi ho bylo spíše líto.
.
Některé pódiové prvky mi zůstaly v paměti, některé si vybavuji postupně, v hlavě mi zůstaly vzpomínky na vynikající projekci na postavenou zeď (uchvacující byly zejména 3D efekty, kdy jsem si chvilku opravdu myslel, že ony cihly ze zdi postupně letí směrem k nám) a vynikající hudba, kterou mám ale už hodně naposlouchanou. Ne že by se mi nějak zprotivila, to v žádném případě ne, ale pravděpodobně to, že jsem - stejně jako snad všichni ostatní fanoušci - věděl, kdy přijde jaký tón a jaká je další skladba, způsobilo, že chyběl moment překvapení, napětí, zvědavosti, očekávání, vzrušení z neznáma. Waters využil všech dostupných technologií a vymožeností 21.století, představení bylo připraveno a odehráno naprosto precizně, ale že by mé několik měsíců trvající natěšení dosáhlo svého vrcholu právě v onen páteční večer, to říci nemohu. Koncert skvělý, ovace dlouhé…ale předchozí pražské Watersovy koncerty /zejména ten úplně první v rámci turné In The Flesh/, koncert Bruce Springsteena v Mnichově i oba mnou navštívené koncerty Marka Knopflera v Praze ve mně zanechaly hlubší stopu. Ale jsem šťastný, že jsem The Wall mohl vidět živě v podání autora, který je stále ve skvělé formě.



















 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama