close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Matka příroda je pěkná děvka. (Murphyho 10.zákon)

Fonfus v kině : Občan Havel

4. března 2008 v 23:00 | Fonfus |  Stojí za pozornost
Občan Havel je dokumentem, který je dobré vidět. Je to pravděpodobně neopakovatelný pokus zmapovat 10 let života občana Václava Havla, který v těchto deseti letech působil jako prezident samostatné České republiky. Přináší i shrnutí událostí jedné republiky v srdci Evropy mezi léty 1993 a 2003. Dvouhodinový časosběrný dokument Pavla Kouteckého (bohužel tragicky zahynul před dokončením prací na dokumentu) ukazuje, že být prezidentem a zůstat "normálním" člověkem se svými zásadami není zas až tak jednoduché.
Havel pustil Kouteckého s kamerou i do míst, kdy by určitě byl radši sám - nejdojemnější scény jsou z přípravy pohřbu Havlovy ženy Olgy a poté sledování zástupů, kteří se s Olgou přišly rozloučit, přes záclonu prezidentské kanceláře...

Havel taky neváhal ukázat, jak probíhají povolební jednání (obzvláště při naléhání Miloše Zemana po volbách v roce 1998 jsem mu jeho roli nikterak nezáviděl), nechává nahlídnout pod pokličku přípravy prezidenstských prohlášení (de facto je to výsledek diskuze poradců a prezidenta), ukazuje, že setkání se státníky nebo pořádání summitu NATO není nic, co by bylo pro hlavu státu dvakrát zábavné.
Václav Havel má osobitý humor, kterého je v dvouhodinovém dokumentu také dostatek. Často je to až humor nechtěný, kdy zmatený Havel bloudí mezi hradními dveřmi, čistí Klausovi oblek od lupů, nebo ukazuje Clintonovi agenta KGB ve své pracovně (poslední případ je již humorem chtěným... :-)
Celý dokument působí tak, jak asi bylo "plánováno" : ukázat Havla jako normálního člověka, který chtěl ve své funkci pomoci zemi, aniž by byl ochoten politikařit. To mu jedněmi bylo a možná ještě i bude vyčítáno, druhými naopak kvitováno s povděkem. Na druhou stranu se v mnohém nespletl; například Václava Klause odhadl přesně (Havlovo zamyšlení nad faktem, že premiéři by také měli mít časově omezené období, aby se nebáli učinit zásadní reformní kroky kvůli odlivu voličů při nadcházejících volbách, je naprosto zásadní pravdou dokumentu).
Osobně jsem se při dokumentu dobře bavil, dozvěděl jsem se toho hodně ze zákulisí politiky i "státnictví", potvrdil jsem si některé dojmy, které jsem měl dosud v hlavě jako nepodložené a dohadné.
Ale hlavně jsem si uvědomil, že ať už tato "Havlova desetiletka" může být v kontextu České republiky vnímána jako složité období plné chyb a změn politické a občanské kultury, jsem rád, že jsem tohoto prezidenta zažil. Byl to asi poslední český prezident-nepolitik, prezident-člověk, prezident-občan. Občan Havel. A z tohoto zjištění mi bylo při závěrečných titulcích smutno. A je mi tak nějak smutno dosud.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama