Skutečně, ať už se mnou souhlasíte anebo nikoliv, nic lepšího jsem za poslední tři měsíce na českých televizích nenašel. U StarDance II jsem to tak nějak očekával; už loňský fenomenální úspěch
naznačoval, že o osud druhé řady se Česká televize bát nemusí. A opět jsem se díky všem protagonistům tohoto tanečního zápolení skvěle bavil. Nebudu opakovat to, co jsem tady psal před rokem; snad jen kromě toho, že jsem na soutěži našel jedinou vadu : vyřazování. Za to ale ČT skutečně memůže. Takže : Ať žije StarDance III !
naznačoval, že o osud druhé řady se Česká televize bát nemusí. A opět jsem se díky všem protagonistům tohoto tanečního zápolení skvěle bavil. Nebudu opakovat to, co jsem tady psal před rokem; snad jen kromě toho, že jsem na soutěži našel jedinou vadu : vyřazování. Za to ale ČT skutečně memůže. Takže : Ať žije StarDance III !Málokterý televizní seriál přinesl tak rozporné hodnocení "obyčejných" lidí, jako tomu bylo u 17-ti dílného seriálu Hraběnky, který každé pondělí uváděla Česká televize. Spousta diváků a divaček také od seriálu po několika dílech odešla zpět ke svým Ordinacím, Letištím a všem těm Velmi křehkým vztahům. Proč ? Hraběnky byly totiž jiné.

A to hned z několika důvodů : Namísto krásných upravených vil, kanceláří, ordinací najednou pole, chlév, statek. Namísto krásně oblečených a čistých hereček a herců v ateliérech "špinaví lidé", burani, ochlastové, Ukrajinci. Namísto milostných zápletek a podobných věcí platných ve světě "soap-oper": boj o úrodu, o čest, o holé přežití, boj o peníze, o moc. Namísto klapající firmy a jejich zaměstnanců vesnice tak, jak ji lze najít i ve skutečnosti. S námi, lidmi, kteří závidíme, pomlouváme, ubližujeme, stěžujeme si, naříkáme a prstem ukazujeme na ty druhé. S lidmi, jejichž snahou není hledat práci, ale sehnat peníze na vysedávání v hospodě. A také zde platilo, že úspěch - jakkoli malý či nedejbože i zasloužený - se u nás neodpouští.
Úžasná byla kamera. Nebyla statická, záběry kopírovaly herce, práce střihače ještě přidala na naléhavosti a dramatičnosti už tak skvělých hereckých výkonů. Nádherné záběry "skrz", příroda ve své podstatě, vyjádření emocí - vše bylo skvěle, ba úžasně nasnímáno, a podbarveno neuvěřitelně padnoucí filmovou hudbou.
Střídání rytmu děje, to je také něco, čeho si nešlo nevšimnout. Místy rozvláčné dějové pasáže, kdy deset minut ve filmu bylo deset minut v reálu, byly střídány rychlým posunem třeba o několik týdnů; to vše několika jasně naznačenými záběry kamery a střihy.

Nelze nezmínit herce; nemohu vyjmenovat všechny, kteří mě zaujali, protože to bych ani vypsat bezvládl. Takže zmíním snad jen Josefa Abrháma, kterého mám moc rád, a který svou roli snad ani nehrál. A nemohu nezmínit také trio vesnických povalečů a ochlastů Hrušínský - Bareš - Vlach. Jejich výstupy přinášely do seriálu výrazné humorné odlehčení a všem role padla jako ulitá. (U nich tedy doufám, že svou roli hráli :-)). Zároveň nám však tito pánové často nastavovali zrcadlo.
I proto možná odliv diváků; lépe se přeci jenom dívá na osudy jiných, na jejichž místě většinou nikdo z nás nemůže nikdy být.
(fotografie a loga z www.ceskatelevize.cz)